goodpood

BOB MARLEY

Nejslavnější představitel reggae music, vl. jm. Robert Nesta Marley (zpěvák, kytarista, skladatel), původem z Jamajky (nar. 1945). Zároveň považován za mluvčího proletariátu 3. světa.

První nahrávky (pro zn. Beverley) vznikají v r. 1961, o rok později se stává menším hitem jeho singl One More Cup Coffee. V r. 1963 zakládá sk. The Wailin´ Wailers ve slož. Bob Marley - voc, "Bunny Wailer" Neville O´Riley Livingston - voc, "Peter Tosh" Winston Hubert
McIntosh - voc, Junior
Braithwaite - voc, částečně ovlivněnou soulem. Někdy hrají i pod názvem The Wailin´ Rudeboys. Brzy se však název zkracuje na Wailers.

V r. 1965 mají hit Simmer Down. O rok později soubor opouštějí J. Braithwaite, B. Kelso a Ch. Smith. Nedlouho poté odchází Marley pracovat do USA. Zbylí Wailers pokračují po jeho návratu (listopad 1966) jako trio Livingston, Tosh, Marley. Poté jsou však Livingstone (nar. 1947) a Marley vězněni za kouření marihuany. V r. 1968 píše Marley i pro Johnnyho Nashe, s nímž pobývá krátce ve Švédsku (Livingstone se vrací z vězení až koncem r. 1968).

Následně se Wailers obnovují, přičemž se přiklánějí k rastafarianské víře. V r. 1972 se přidávají bratři Barrettovi a rok poté E. Lindo. Zároveň dochází k podpisu smlouvy se společností Island. V r. 1974 soubor opouští P. Tosh, E. Lindo a B. Livingstone, přičemž je nahrazují B. Harvey, A. Anderson a dívčí vokální trio I-Threes (Judy Mowatt, Marcia Griffiths a Rita Anderson - Marley, Marleyho manželka). V témže roce má s Marlyeho skladbou I Shot The Sheriff velký hit Eric Clapton (1. příčka v USA). Píseň je z alba Burnin´ (1973).

Deska Natty Dread (1975) znamená 1. úspěch v USA a je později označována i za jeden z vrcholů Marleyho tvorby (obsahuje i píseň No Woman No Cry, která se stává hitem až krátce po jeho smrti). Poprvé se zde skupina představuje pod jménem Bob Marley & The Wailers. V novém obsazení Marley, A. Barrett, C. Barrett, Tyrone "Touter" Downie - keyb, voc, perc, Alvin "Seeco" Patterson - perc, Julian "Junior" Murvin - g se prosazují i v Anglii a Marley se stává světovou hvězdou.

Po úspěšném a hodně politickém albu Rastaman Vibration (1976) je na něj v prosinci spáchán nezdařený atentát a Marley až do r. 1978 pobývá na Floridě. Úspěšné a ceněné je i album Exodus (1977) a velký ohlas má také deska Kaya (1978). K hitům patří m.j. Jamming (1978), Is This Love (1978) a Could You Be Loved (1980). 11. 5. 1981 umírá v Miami na rakovinu.

Mezi další posmrtné hity patří např. Buffalo Soldier (1983) a One Love (1984). Komerční úspěch mají i alba Jamaican Storm (1982) a Confrontation (1983) - to dosáhne až na špičku anglické hitparády. V r. 1987 je zastřelen C. Barrett a v září téhož roku i P. Tosh (ročník 1944).

Rakovina

V roce 1977 se Marley dozvídá, že to, co původně vypadalo jen na při fotbalu zraněný palec na noze, je ve skutečnosti začínající rakovina. Rastamani trpí nedůvěrou k západnímu lékařství a k bělochům vůbec. O amputaci nechtěl Bob ani slyšet. Dál jezdil po světě a koncertoval. V dubnu 1980 vystoupil na oslavách nezávislosti v Zimbabwe. Trval na tom, že zahraje zdarma, a celý ten podnik jej přišel na dvě stě padesát tisíc dolarů.

Jeho zdravotní stav se ale zhoršoval a Marley se rozhodl s nemocí bojovat. Podstoupil radikální chemoterapii, která jej připravila o osm let nestříhané dredy. Strávil nějaký čas na bavorské klinice kontroverzního doktora Isselse, ale bylo už pozdě.

Robert Nesta Marley, jediná skutečná hudební superhvězda vzešlá ze zemí třetího světa, zemřel 11. května 1981 v nemocnici v americkém Miami.